Stavební historie a vybavení


Ve 12. století vznikla na obchodní stezce z Řezna do Naumburku kaple. Její zakladatele neznáme.
1359 První listinná zmínka o kapli „na hoře Panny Marie ve Schleizu“.  Řád německých rytířů ji ve 14. století povýšil na mariánský kostel a rozšířil ji.
1484 - 1507 Pozdně gotické rozšíření, postavení nové věže, kazatelny a chóru a propojení s kaplí sv.Anny - dříve „Kospothovskou kaplí“.
1533 Zavedení reformace ve Schleizu. 8. června první evangelická bohoslužba.
1622 - 1638 Rozšíření hlavní lodi, obnova klenby, stavba empor, vymalování kostela malířem Paulem Keilem.
1639 a 1676 Stavba knížecích hrobek na severní straně.
1806 Francouzi přeměnili kostel na stáj pro koně. Spálili dveře a lavice. Poškození náhrobků, oltáře a hrobek.
1823 Kostel je uvnitř nově vybílen vápnem a získává světlá okna.
1883 Kníže Jindřich XIV. a jeho manželka Anežka Württemberská věnují kostelu barevná oltářní okna u příležitosti své stříbrné svatby.
1896 / 97 Rozsáhlá renovace kostela „na náklady knížecí pokladnice“. Stržení empory nad varhanami, rozšíření varhanního kůru, renovace podlahy a skleněných oken, všechny místnosti byly vymalovány a zařízení interiéru dostalo nový nátěr.
Nové varhany, obnova střechy z břidlice a venkovní omítky na náklady farnosti.
1979 - 83 Poslední rozsáhlá renovace kostela pod odborným vedením Ústavu pro památkovou péči v Erfurtu. Odstranění škod na vymalování a na obrazech vítězného oblouku, které pocházejí z let 1896/1897. Stěny získaly světlý nátěr. Bylo zachováno tradiční zbarvení interiérových vestaveb - kombinace černé, bílé a zlaté barvy.
2001 a 2009 Sanace houbou napadených trámů ve krovu chóru.

2004 - 2007 Nové varhany od varhanáře Bernharda Kuttera z Ruhly, historická skříň byla zachována.
Říjen 2007/2008 Odstranění zchátralé Nové Burgkské hrobky za věží.
2009 až 2015 Sanace knížecí hrobky a restaurování umělecky cenných rakví.


Vybavení

Na stěnách chóru obrazy Melanchtona, Luthera a Husa. Pod nimi portréty superintendentů seniorátu Schleiz od 16. století. 

Na jižní straně chóru se nachází kazatelský pult, který věnoval superintendent Hartung mladší. Na stropě kostela je znázorněno podobenství o vinici. Na čelní stěně se nacházejí postavy: Ježíš jako dobrý pastýř, vlevo Jan Křtitel a vpravo apoštol Petr.

Oltář byl dokončen za třicetileté války v roce 1635. Jeho hlavní části dominuje velký kříž. Nad ním symbol pelikána, který se obětuje pro svá mláďata; symbolicky představuje utrpení Ježíše pro lidstvo. V horní části oltáře je znázorněn vzkříšený Kristus.

V kostele a hrobkách byla pohřbena řada členů knížecího rodu Reußů a také ctihodní měšťané.

Největší dřevořezba - Burgkský epitaf - je zapracována do oblouku věžní kaple. Klečící postavy představují rodinu Jindřicha II. z Reußu a Burgku. Vpravo a vlevo od této rodiny opatrují andělé dvě děti, které zemřely v raném věku. Nad rodinou Ukřižovaný, nad ním pak nebesa s oblaky, která představují svatou Trojici.
Epitaf lze považovat za typický projev zbožnosti tehdejší doby. Vytvořil ho ve druhé polovině 17. století Hans Balbierer a namaloval ho malíř Martin Jacobi. Oba představují nejvýznamnější umělce ze Schleizu.

Kaple ve věži ukrývá nejstarší náhrobek v kostele, sarkofág Jindřicha Prostředního z Gery z roku 1500.

Kazatelna zobrazuje vedle Krista evangelisty a velké proroky Starého zákona, poněvadž křesťanské společenství nemůže žít bez slova apoštolů a proroků.

Naproti Burgskému epitafu vidíte knížecí modlitební lóži. Je vyzdobena královskými postavami ze Starého zákona. Pod ním stojí výjev Posledního soudu.

Příčné lavice před knížecí lóží a také řada lavic napravo od oltáře jsou vyzdobené biblickými obrazy. Obrazové předlohy pocházejí z Merianovy bible a byly namalovány neznámým malířem pravděpodobně v polovině 17. století.

V hlavní lodi kostela se vlevo vedle kazatelny nachází epitaf Anny Dorothey Slevogtové. Toto dílo představuje překonání strachu ze smrti. Lebka a kosti vypovídají o děsivé skutečnosti v podobě smrti, která nás vždy dohání k zoufalství. Boj o jeho překonání představují symbolicky postavy vpravo a vlevo - vlevo obětování Izáka, vpravo Jákobův boj s andělem. Pomoc pro překonání strachu ze smrti přinášejí andělé shora, uprostřed obrazu vidíte opět pelikána, který symbolicky představuje oběť Kristovy smrti.
Umělecký lustr se zobrazením pěti moudrých pannen s hořícími lampami a Kristem jako ženichem pochází z roku 1687 a věnovala ho také Anna Dorothea Slevogtová.

Lóže a přístavby pod jižní emporou pocházejí ze 17. a 18. století a používali je měšťané ze Schleizu.
Vnější vzhled varhan svým uspořádáním připomíná křídlový oltář. Křídla jsou na vnitřní i vnější straně barevně pomalovaná. Na vnitřní straně ukazují anděly hrající hudbu a na vnější pak ukládání Jákoba do hrobu.

V Anenské kapli, kdysi pohřební kapli rodu Kospothů, se nacházejí cenné náhrobky a vzácná hvězdová klenba nad oltářem a dodnes jsou zde uchovávány některé sbírkové umělecké předměty. Náhrobek z roku 1575 připomíná „Morového muže“, Hanse von Kospotha.

Kostel se používá pro bohoslužby, křty, svatby, koncerty a akce farnosti.



Evangelická farnost Schleiz - 2014 -